K vánocům patří neodmyslitelně betlémy, tj. scénické zobrazení Kristova narození. Za kolébku betlémů je pokládána Itálie, kde podle legendy svatý František z Assisi chtěl touto scénou ozvláštnit vánoční liturgii. První stručnou zprávu o stavbě betlému na našem území máme z roku 1562 od jezuitů z pražského Klementina. Zákaz stavby betlémů v chrámech podle nařízení Josefa II. v letech 1782 - 1785 vyvolal přesun zvyku stavění betlémů do lidového prostředí. První polovina 19. století se pak stala ” zlatým věkem” našich betlémů. Ustálilo se scénické ztvárňování Svaté rodiny, Tří králů, pastýřů s ovečkami a darovníků.

     Vedle výrazu betlém, odvozeného od města Betléma v dnešní Izraeli, kde k biblické události došlo, se užívá i výraz jesličky, kdy běžná součást vybavení chléva posloužila jako lůžko pro novorozeně. Oba pojmy vyjadřují jedno - scénu stědrovečerního zázraku. Hlavní postavy vánoční scény je Svatá rodina. Panna Marie s Josefem a ležící Ježíšek. Schéma Svaté rodiny naplňuje magické číslo ”3”, v dalším pak trojice králů. Skupina Třech králů - Kašpar, Melichar a Baltazar s okázalou nádherou tvoří protipol k nuzné Svaté rodině. Veškeré bohatství se však sklání před jesličkami a chudobnými pastýři v blízkosti : před Bohem si jsou všichni rovni. Pastýři byli vždy nejchudší z chudých a přece jim zvěstoval anděl Páně radostnou novinu jako prvním. Osoba pastýře je personifikací Boží, neboť se narodil ” pastýř lidských duší ”. Darovníci přinášejí vlastní výrobky se symbolikou : ošatka vajec - zrod nového života, koš jablek - jablko ze stromu poznání, chléb - tělo Kristovo, hrozen - Kristova krev. Pastýř nesoucí beránka je spasitelem - přichází beránek Boží, který snímá hříchy světa, ryba - starý symbol Krista. Darovníci nepřinášejí jen dary, ale darují i sebe. Poustevník je symbol přemýšlení, odříkání se světských radostí, jako jedné z cest křesťanského poznání, která je cestou do království Božího. Muzikanti personifikují ” andělský chór ” na zemi. Anděl s nápisem ” Gloria in excelsis deo”/ Sláva bohu na výsosti / je zvěstovatelem radostné noviny o narození spasitele. Hvězda je symbol zrodu světla v temnotách . Vyjímečná událost zrození Mesiáše na zemi je doprovázena i vyjímečnými úkazy na nebi. Zvířata jsou také nositeli křesťanských symbolů: stádo ovcí - Kristus je pastýř, ovce - symbol čistoty, beránek s ovcí a jehnětem - symbol čísla tři představující Svatou rodinu, ptáci - zástupci nebeské sféry, kozel - symbol poživačnosti, sloni a velbloudi - nové učení proniká do dálných krajů.

     Stavitelé betlémů respektovali liturgický kalendář. Adventní betlém - vystavován před vánocemi, v poloprázdném prostoru před chlévem putuje mezi pastýři sv. Josef s P. Marií a hledají nocleh.Vánoční betlém - od vánoc do Tří králů / 6. ledna / . K Svaté rodině v chlévu přicházejí darovníci, pastýři nesou ovce.Tříkrálový betlém - darovníky nahrazuje pestrý průvod králů. Na Hromnice vystavování betlémů končí.

( Použitá literatura: Hana Dvořáková „Hvězda betlémská“, vydalo Moravské zemské muzeum v Brně v roce 1994)

- z třicetipěti známých druhů rostou u nás olše lepkavá a olše šedá:

Olše lepkavá
     Setkáváme se s ní na březích potoků i řek, poněvadž zde nachází vhodné prostředí, čerstvé až vlhčí půdy. Snáší i několika měsíční zaplavení stojatou vodou. Na postraních kořenech vzrůstají korálovité útvary – nádory, hlízky, které vyvolává druh bakterií, majících schopnost vázat vzdušný dusík obohacující výživu stromu i půdu. Olše lepkavá je statný, až 35 metrů vysoký strom. Její listy jsou pilovité, opakvejčité, nahoře rovné, až mírně vykrojené, lesklé, v mládí lepkavé. Používají se s oblibou v lidovém léčitelství. Čerstvé se pokládají na zanícené rány a otoky. Obkládání chodidel olšovými listy na ochranu proti otlakům v botách se snad na venkově udrželo do nedávné doby. Nálev ze sušených mladých listů a pupenů působí močopudně a potopudně, při silném padání vlasů a tvorbě lupů se dává do vlasových koupelí, je součástí pleťových masek. Na čerstvých plochách řezu dřevo se přebarvuje okysličením sytě oranžově až červeně, ale potom hnědne. Je měkké, lehké, málo pružné a používá se v řezbářství, na rámy obrazů, krabičky na doutníky, na tužky i dýhy. Je dobře obrobitelné a velmi snadno se barví, je používáno k imitaci cizích dřev. Jeho jedinečnou vlastností je trvanlivost pod vodou, kde po čase zčerná a „zkamení“. Je proto vyhledávaným materiálem pro vodní stavby, bylo používáno k výrobě vodovodních trub i jako piloty do vody.

Olše šedá
     Olše šedá je menšího vzrůstu a má stanovištní nároky částečně odlišné. Nalézáme ji v břehových porostech, zvláště vyšších poloh, ale má menší nároky na vlhkost a nesnáší stagnující vodu. Proniká na sušší stanoviště a spolu s břízou rychle osídluje obnaženou půdu. Je používána jako meliorační a přípravná dřevina, obohacuje půdu o dusík. Je velmi odolná k nízkým teplotám. Dřevo má méně kvalitní než olše lepkavá a používá se proto k výrobě celulózy a na palivo. Dříve bylo dřevěné uhlí z jejího dřeva v\hledáváno k výrobě černého střelného prachu, ve kterém tvořilo 12% podíl.

     Od olše lepkavé se liší především listy, které jsou na rubu šedavé, v mládí nelepkavé a špičaté, dále kůrou, kterou má až do stáří světle šedou a hladkou, zatímco u olše lepkavé pokrývá kmen rozpraskaná borka.

(Vybráno z článku Theodora Lokvence „ Povídání o našich olších“ uveřejněném v časopisu Krkonoše)

     Při podrobnější prohlídce kompletních králických betlémů zjistíte, že se na jeho výrobě podílel nejen řezbář, ale i z velké části lepenkář. Práce s lepenkou se vyučovala již v základních školách, dívčích školách a výrobky tehdejších profesionálních lepenkářů nejsou pro současníka snadno napodobitelné. I zde rozhoduje zkušenost ruky výrobce, vhodnost surovin a celková filosofie na optimální produktivitu práce před 150 lety a dnes. Rehabilitace práce lepenkáře u dnešních betlemářů je asi pouhou iluzí a navíc jsem se s touto problematikou nesetkal v žádné betlemářské literatuře. V minulosti to bylo bráno jako samozřejmost, a tak dnešní badatel ve starší literatuře na toto ušlechtilé řemeslo nenarazí.. Z nostalgie přikládám ukázku učebnic lepenkářů.